KDF - Technika

KdF 82 (Kübelwagen)

KdF 82 (Kübelwagen)Typ 82 "kübelwagen" nebo také "kaďour" patří mezi nejznámější německé vojenské automobily. Konstruktér Ferdinand Porsche ho vyvinul, když byla odložena výroba civilních VWagenů a veškeré úsilí se soustřeďovalo na válečnou produkci. Hitler nechal postavit novou továrnu a změnil označení VW na KDF-Wagen (Kraft durch Freude- Radostí k síle). Po válce značka KDF zanikla a začalo se používat původní označení.
Lehká čtyřdveřová karosérie s plátěnou střechou byla na konci roku 1939 vyvinuta v berlínské karosárně ABP (Ambi-Budd-Presswerke).Již v roce 1938 vzniky první zkušební série na podvozku VW 38 a nesly označení KdF 62. Vyznačovaly se jednoduchou čtyřmístnou karosérií bez dveří a s náhradním kolem vsazeným do zaoblené přídě.Brzy se však ukázalo,že lehký terénní automobil bude potřebovat mnohem více úprav než si původně jeho tvůrci mysleli a tak v roce 1939 vzniká zcela nová verze prototypu s výrazně zvětšenou světlostí a krabicovou čtyřdveřovou karosérií se skládající plátěnou střechou. Novinkou byly redukční převody zadních kol,s nimiž sice nový prototyp jezdil pomaleji, a však vykazoval o poznání lepší průchodnost terénem. Výroba se měla naplno rozběhnout v únoru 1940, ale závod KdF ve Wolfsburgu ještě nebyl připraven na kompletní sériovou výrobu a karosářské výlisky museli být lisovány v Berlíně. Hmotnost vozu byla v rozmezí 685-750 kg v závislosti na instalovaném příslušenství.

První modely od roku 1940 byly vybaveny stejným motorem jako předválečný VW 38 a to benzínovým čtyřtaktním plochým čtyřválcem s protilehlými písty ,který byl vzduchem chlazený a o zdvihovém objemu 998 cm³ . Na první pohled je první typ odlišný absencí přední tyče mezi tažnými háky, většími výstuhami držáku (hrnce) rezervy, jiným držákem rezervy, dále klaksonem umístěným na levém boku pod předním sklem. Dalším drobným detailem je vyvedení kabelu pro pohon motorku stěrače na kapotě nad rezervou, užším hrdlem nádrže, dále u prvních typů vozů s motorem o objemu 998 cm3 byl spodní plechový motorový kryt (šusplech) výrazně užší než u druhého typu.Jiné bylo i uspořádání výfuků, které postrádají výměníky tepla. Poznávací značka byla umístněna u prvních typů na konstrukci která vyčnívala do boku přes hranu motorového víka.

V roce 1942 doznal vůz dalších změn. Na voze se objevily směrové mávačky přidělané u předního okna, dále se přesunul klakson do přední části vozu před světlo.Přesunulo se umístnění držáku s lopatou z levého předního blatníku na pravý.Dále se změnila bedna na uložení nářadí v motorovém prostoru.Dále se koncem roku na vozech objevuje nové širší hrdlo nádrže.

V lednu 1943 se v motorovém prostoru objevuje nádržka na výsuvném držáku na benzín nebo éter pro zimní starty.V únoru končí montáže výklopných směrovek na vozy,také mizí vývod pod přením oknem pro přívod elektřiny pro stěrače. Od března 1943 byl vůz KdF 82 vybavován novým motorem o objemu 1131 cm³. V srpnu 1943 doznala změn i karosérie, u prvních typů bylo zadní čelo pevně spojeno s karosérií a motor se demontoval obtížně spodem pod vůz. U druhých typů byla karoserie upravena tak že zadní čelo bylo odnímatelné a umožňovalo tak snadnou demontáž motoru bez zbytečného zvedání vozu.Jako další prvek zlepšení se objevily trubky mezi tažnými háky. Změnilo se umístnění zadní poznávací značky která byla u druhého typu namalovaná přímo na zadní motorové víko.Dále přibyly otvory pro hever v prazích vozu. V motorovém prostoru se mění vzduchový filtr suchý odstředivý filtr (tzv. Ziklon)
Další viditelnou změnou prošel i vnitřek vozu a to na přístrojové desce u modelů do srpna 1943 bylo ve vozech použito velké bakelitové přístrojové desky z vozů civilních VW 38 v plechovém výlisku.V roce 1943 v rámci úspor byla přístrojová deska do té doby používaná ve vozech KdF 166 Schwimmwagen po menší úpravě montována do vozů KdF 82.
Koncem roku 1944 se v rámci nedostatku materiálu projevují následující úpravy, panty dveří se začínají místo nýtonání bodovat. U některých modelů se začínají objevovat tažné háky z vozů KdF 166 Schwimmwagen. U některých modelů z přelomu roku 1944 až 1945 se používají tažné háky z prvních Typů.
V roce 1945 se na vozy mezi tažné háky přestávají montovat trubky, dále se na vozy montuje pouze jeden stěrač, v rámci nedostatku materiálu jsou blatníky pevně přivařeny napevno ke kastli. Spojovací tyč mezi sloupky za sedadlem řidiče je také přivařena.

Přední náprava je jeden z Porscheho mistrovských kousků. Skládá se ze s dvou příčných trubek, ve kterých jsou uloženy svazky sedmy torzních listů s dvěma vlečnými rameny na každé straně. Toto uspořádání bylo mnohem lehčí než většina soudobých typů pérování.
Jednou z dalších výhod vozu KdF 82 po samosvorném kolíčkovém diferenciálu zadní nápravy byly redukční převody umístněné do nábojů zadních kol, které zvýšily světlost vozu o 80mm. To spolu s plochým dnem samonosné karoserie dalo vozu vynikající průchodivost terénem, srovnatelnou s vozidly s pohonem všech čtyř kol. Automobil má 6 voltovou elektrickou instalaci, u vozidel vybavených radiostanicí je elektrická instalace odstíněna hliníkovým stíněním. Vůz KdF 82 byl využíván všemi složkami německé branné moci až do konce války. Přibližně bylo vyrobeno něco přes 52 000 kusů. Tyto vozidla se velmi dobře osvědčili jak v afrických pouštích tak v širokých ruských stepích. Díky své malé váze a vynikající konstrukci podvozku jen zřídka zapadli v písečných dunách nebo blátě. Základní vozidlo, které bylo nejpočetnější se označovalo Kfz.1 nebo leichter Personenkraftwagen K1 Typ 82. Existovaly ale i jiné verze jako lehký průzkumný vůz Kfz.3, spojovací a komunikační Kfz.2, opravárenský Kfz.2/40.
Kübelwagen za války byl užíván v řadě úkolů. Snad nejrozšířenější bylo užití jak štábní nebo lehký průzkumný vůz, často vyzbrojen kulometem Mg 34 nebo Mg 42. Z dalších verzí jmenujme ambulanci (krankentransporter) upravený pro uchycení nosítek , přepravník munice, radio vůz, lehký opravárenský vůz a objevili se také speciální varianty jako například KdF prototyp 155 (Schneeraupe) vybavený pásy namísto zadních kol, u tohoto typu nikdy nedošlo k sériové výrobě. Dále verze Panzerattrappe speciálně upravených vozů s připevněnými napodobeninami věží a pásů, které měly v roce 1941 v severní Africe oklamat nepřátelské pozorovatele spojeneckého letectva, ale velký úspěch tyto falešné tančíky neměly.
Nedostatek benzínu si ve válečných letech 1943 až 1945 vynutil úpravy vozů KdF 82 i brouků na pohon dřevoplynem. S vyvíječem plynu vyčnívajícím z přídě tyto automobily nepůsobily zrovna estetickým dojmem, ale jezdily vcelku spolehlivě. Vůz se vyráběl po dobu celé II. světové války a díky své spolehlivosti, snadné údržbě a jízdním vlastnostem se stal velmi oblíbeným (a to i u nepřátelských armád).

Po válce se díky "geniálnímu" podvozku vozidlo stalo velmi oblíbené pro různé přestavby domácích kutilů.

délka3740 mm
šířka1600 mm
výška1665 mm
výška bez střechy1111 mm
rozvor náprav2400 mm
hmotnost bez poh. hmot725 kg
celková hmotnost1175 kg
světlá výška290 mm

Aktuality

  • 07.05.2013

    nové fotky

    Do dobové galerie jsme přidali nové fota

Aktuální fotografie

Kubelwagen